Příběh 8 - NAMRZLÝ MOST

Jak už bylo zmíněno v předchozím příběhu, fyzikální zákony nelze obejít, nebo se to alespoň ještě nikomu nepodařilo. Platí vždy a všude a pro každého. Záchranka není výjimkou a je úplně jedno, že je zde proto, aby pomáhala ostatním. Při rychlé jízdě pod majákem a se spuštěnou sirénou je vždy jen krůček od toho, aby se sama stala tím, kdo pomoc potřebuje.

 

Šedivý a mlhavý zimní den, jakých bývá v údolí kolem řeky nepočítaně, sliboval od samého rána dopravní komplikace. A první výzva na sebe nenechala dlouho čekat. Asi 10 km za městem se srazily tři osobní automobily, detaily nebyly známé. Vozidlo záchranky vyrazilo vzápětí a řidič Petr se snažil jet svižně, ale vzhledem k počasí a zejména namrzající mlze vyžadovala jízda opatrnost a velké množství soustředění.

 

Ještě, že jeho spolujezdkyní je dnes Monika, téměř o jednu celou generaci starší záchranářka, která má přehled, zkušenosti, pracuje dokonce jako instruktorka. S tou ho čeká služba na pohodu. Její přítomnost ho uklidňovala a tak se mohl o to víc soustředit na samotnou jízdu. S notnou dávkou falešné jistoty začal trochu víc šlapat na plyn.

 

Za pár dalších minut už se blížili k místu nehody a v mlze se začala rýsovat sražená auta. Zbývalo přejet most přes místní říčku a Petr už začal vyhlížet, kde zastaví se záchrankou. Vjel ve svižném tempu na most a náhle a zcela bez varování ztratil řízení. Snad najel na zamrzlou louži, která nebyla pod tenkou vrstvou sněhu a námrazy vidět. Sanitka se smekla, na mostě narazila bokem na svodidla, začala se točit a nakonec se položila na bok…

 

Ze sanitky se stal ve vteřině pouze další havarovaný vůz, jehož spuštěné majáky teď už jen označovaly místo nehody. Ze záchranářů byli od této chvíle pacienti. Jejich role se náhle zcela otočila. Petr měl jen naražené rameno a otlaky od bezpečnostních pásů, ale Monika si stěžovala na bolesti zad a brnění levé dolní končetiny. Až rentgen a neurologické vyšetření ukáže, jak je na tom její páteř a Monika přemýšlela, na jak dlouho jí to může vyřadit z pracovního procesu, z její role záchranářky. Mohla jen doufat, že to nebude natrvalo…

MUDr. Jiří Smetana